Formální úprava bakalářské nebo diplomové práce tvoří nedílnou součást jejího hodnocení, a proto si nyní představíme několik zásad, jejichž dodržování nám pomůže u vypracování a následné obhajoby.
Základem úspěchu je umění vtělit se do potenciálního čtenáře práce, a sestavit ji tak, aby byla přehledná, logicky uspořádaná, a snadno čitelná. Může se rovněž jednat o čtenáře, který chce v textu vyhledat jen jedinou podstatnou informaci, a proto je důležité mít správně vypracovanou anotaci, abstrakt, obsah práce, i závěr.
K orientaci v jednotlivých částech textu také slouží konzistentní úprava. V praxi tím rozumíme stav, kdy je celá práce formátována stejně, má tedy stejné řádkování, velikost písma, odrážky, způsob citování, atd. K dosažení požadovaného stavu si v MS Word stačí vhodně nadefinovat styly písma, řádkování, odsazení textu a nadpisy včetně jejich číslování. Řádně označeny a popsány automatický generovanými odkazy by měly být i veškeré grafy, obrázky a tabulky. Nyní si představíme jednotlivé části práce, a jejich náležitosti. Každá škola může mít úvodní strany závěrečných prací nadefinovány jinak, proto je důležité být obeznámen s metodickým pokynem pro vypracování závěrečných prací dané školy, fakulty či katedry.
Odbornou práci zpravidla začínáme titulní stránkou, kde jsou uvedeny informace o názvu školy, fakulty, katedry, názvu práce v češtině a angličtině, podtitulu práce, jejímu typu (bakalářská, diplomová, rigorózní), jméno autora a vedoucího práce včetně všech dosažených akademických titulů a místo a rok vydání práce.
Následující dvě strany jsou věnovány čestnému prohlášení autora a poděkování. Prohlášení je často již předdefinovanou šablonou, do které se pouze doplní osobní údaje autora. Vedle toho poděkování je individuální, a jeho zařazení, stejně jako obsah jsou zcela volitelné.
Další část je tvořena obsahem práce, který musí být vždy generován prostřednictvím automatických odkazů. Číslování stránek práce pak začíná vždy až za poslední stranou obsahu, první číslovanou stranou proto klidně může být například strana č. 6.
Po obsahu práce následuje úvod práce, jehož úkolem je seznámení čtenáře s motivací autora k volbě tématu, a úvodními informacemi o zkoumané problematice. Jeho rozsah zpravidla nepřesahuje 2NS.
Nyní se dostáváme k teoretické a praktické části práce, které by rozsahově měly být v rovnováze. Některé školy však vyžadují poměr teoretická část 1/3: praktická část 2/3, proto je opět nutné znát metodický pokyn k vypracování BP a DP.
Někdy bývá do textu zařazována diskuze, v níž jsou dosažené výzkumné výsledky srovnávány a diskutovány s teoretickými poznatky z teoretické části práce.
Na řadu pak přichází závěr práce, který v sobě shrnuje dosažené poznatky a výsledky výzkumné činnosti.
Další část práce tvoří seznam použité literatury, v němž jsou uvedeny veškeré bibliografické, legislativní, internetové a další zdroje, ze kterých práce čerpala, ve formátu zvolené citační normy. Následuje automaticky generovaný seznam obrázků, tabulek a grafů.
Poslední strany práce jsou věnovány seznamu příloh, kam jsou zařazovány například doslovné přepisy rozhovorů, dotazníky a jiné přílohy, které by se do práce nevešly, nebo by ji zbytečně nadměrně rozšiřovaly. Jednotlivé přílohy jsou očíslovány a seřazeny v pořadí, jak jsou zmiňovány v práci. Přílohy se nezapočítávají do rozsahu práce, a strany příloh se zpravidla nečíslují, nebo se číslují jiným způsobem.
Nestíháte vypracování své závěrečné práce v termínu, nebo si nevíte rady s jejím formálním zpracováním? Kontaktujte nás!
