Diplomová práce (DP) je rozsáhlejší bakalářská práce, která by měla být založena na stejném principu, s vyšší vypovídací hodnotou. Nejčastěji je zaměřena více na empirickou část, tedy část, kterou student tvoří sám, nikoliv na teoretickou část (literární rešerši), která bývá rozsahem kratší v celkovém objemu práce.
Pro úspěšnou obhajobu a vypracování DP jsou stěžejní stejné body jako pro BP:
- vhodná volba tématu
- schopnost práce v textovém editoru typu Word, včetně jednoduchého formátování
- schopnost literární rešerše v rozsahu požadovaných stran
- schopnost vytvořit empirickou část – nejčastěji dotazník, rozhovor, kódování, komparace vybraných subjektů
- schopnost vyhodnocení závěrů
- citační norma
- plagi kontrola
Všechny výše zmíněné body jsou rozebrány v návodu, jak psát bakalářskou práci. Proto se tedy zaměříme na nejdůležitější rozdíly mezi těmito dvěmi pracemi.
Prvním rozdílem je rozsah práce. Od DP se očekává minimálně 60 stran textu, z toho by 20–25 stran měla být teoretická část a zbývajících 35-40 stran empirická část. Přílohy, seznam odborné literatury a úvodní strany (titulní list, anotace a poděkování, seznamy a obsah) se do stran nezapočítávají.
Samozřejmě, že DP, stejně jako BP, může být čistě teoretického rázu, např. u uměleckých škol. Zde se pak práce zaměřuje zejména na vlastní úvahy a doporučení v závěru práce, kde student srovnává například existující výzkumy, nebo tvorbu jednotlivých autorů, apod. V těchto případech záleží zejména na osobní konzultaci s vedoucím práce a pojetí celé závěrečné práce, tedy čistě individuální přístup.
Pro usnadnění napsání DP existuje pár rad, které zmiňujeme níže:
1) Výběr tématu – doporučuje se volba takového tématu, které je blízké tématu zpracovávaného v bakalářské práci.
2) Výběr vedoucího práce – opět, doporučuje se vedoucí, s kterým již student zkušenost má, tedy vedoucí bakalářské práce. Jak vedoucí, tak student ví, co od sebe mohou vzájemně čekat a spolupráce je snazší.
3) KONZULTACE, KONZULTACE A ZASE KONZULTACE – nejdůležitější část pro rychlé, správné a úspěšné napsání jakékoliv práce. Po zadání práce doporučujeme zvolit dobrý harmonogram spolu s vedoucím práce a řídit se jím. Po každé části, kdy student něco doplní či vytvoří, je vhodné jít okamžitě konzultovat a opravit nedostatky. Za prvé to má student „čerstvě v hlavě“ a za druhé vedoucí vidí aktivní přístup studenta, čímž je snadnější spolupráce a ochota vedoucího s prací pomoci.
4) Harmonogram – asi nejčastější problém všech DP je časový prostor. Od zadání je vždy minimálně čas 3-4 měsíce na vypracování celé práce, někdy to může být i delší časové období. Standardní postup studenta je přístup „času dost“ 😀 . Ano, DP se dá napsat za 14 dní se vším všudy, tedy i s „výzkumem“, ale úroveň takové práce nebývá úplně v pořádku a není snadné ji obhájit, jelikož se v ní objeví často mnoho (nejen) formálních chyb. Na úvod je důležité stanovit si cíle a hypotézy, čeho má být v práci dosaženo, co se má „vyzkoumat“. Jako první část bychom doporučovali poté zpracovávat vždy část empirickou, tedy výzkum, průzkum, rozhovory. Nejtěžší je totiž vždy sehnat data, která se následně vyhodnocují. Teoretické části se lze věnovat až na konci práce, jelikož máme-li hotovou empirii, víme, o čem teorie musí být, aby na ni empirie navazovala.
Z praktického hlediska jde tedy o obrácený postup, než je v metodikách školy. Většinou je nejdříve vyžadována teoretická část a na ni navazující praktická část (což předpokládá znalost této části). Velmi často se stává, že student napíše teorii, pak začne vypracovávat empirii a díky nedostatku dat / nedostačujícímu počtu respondentů / neprůkaznými výpověďmi se začne od části teoretické odklánět. Což znamená, že ji musí přepsat tak, aby jeho zjištěním odpovídala. A nemusí se jednat o přepsání jen části teorie, ale klidně celé literární rešerše.
