Každá seminární nebo semestrální práce, ačkoli se většinou jedná o kratší útvar kolem 10 normostran, by měla být jasně strukturovaná a měla dodržovat všechny formální náležitosti. V úvodu práce by měl být jasně pojmenován studovaný problém či výzkumná otázka, jíž se bude autor zabývat, případně pracovní hypotéza, na níž se hledá odpověď. Tato část by zároveň měla obsahovat stručný nástin postupu autora a strukturu celé práce – tedy zdůvodnění proč je text členěn právě určitým způsobem.
Vlastní podstata práce by se měla věnovat obecným východiskům, z nichž autor vychází (metodologie, shrnutí teoretických přístupů k problematice). Tato část má vlastně podobu stručné analýzy dostupné literatury, případně diskusi s přístupy jiných autorů. Samozřejmě ne všechna témata umožňují tuto strukturu, nicméně u většiny vědních oborů je třeba se s teoretickými přístupy seznámit a jejich znalost v práci prokázat.
Následuje část s vlastním zpracováním tématu, jemuž se při posuzování práce věnuje největší pozornost. Nemělo by zde dojít k odchýlení od zadaného tématu.
Zásadní částí práce je závěr a tomu je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Často je totiž závěr to první, co je posuzováno. V této pasáži by se měl objevit znovu cíl, k němuž jsme si stanovili v úvodu, že dospějeme, dále stručný popis postupu a ověřování hypotéz a následně samotná formulace závěru. Tento oddíl by měl být shrnutím (neboli resumé) a posledním krokem, který stojí na základě vytvořeného předchozího textu. Pokud je to možné, lze zde také uvést přínos dané práce ke studovanému tématu a další nástin možných směrů studia.
K nezbytnostem při psaní práce patří také eliminace pravopisných chyb, překlepů, špatné užívání mezer v textu (například před čárkou, tečkou apod.) a špatné členění odstavců. Rovněž není zcela vhodné užívat zbytečně dlouhá souvětí – jednak s ohledem na riziko stylistických chyb a jednak kvůli srozumitelnosti. Častou chybou je rovněž opakování téhož slova v několika větách za sebou. Velkou roli hrají správné citace a správně sepsaný seznam použité literatury.
Každá práce má titulní list, kde je uvedeno jméno autora a název práce, dále pak také předmět, v jehož rámci je psána (v horní části titulního listu) a ročník a obor studia (v dolní části titulního listu). Na dalším samostatném listu je uveden obsah s čísly kapitol a podkapitol a stránkováním. Titulní list ani obsah se nečíslují a stranou 1 je tak až první strana samotného textu – úvod. Součástí prací jsou také obrázky či grafy, které je vhodné neumísťovat – pokud to není nezbytně nutné – přímo do textu, ale až na konec práce do příloh. Dílo tím získává na přehlednosti.
Na závěr práce se vždy uvádí na samostatném listu seznam použité literatury, kde jsou jednotlivé publikace a prameny řazeny v abecedním pořadí podle příjmení autorů. Obsahuje-li seznam literatury více prací od jednoho autora, jsou tyto řazeny podle roku vydání od nejstaršího k nejmladšímu.
Nemáte čas na zpracování seminární nebo semestrální práce? Nevadí. Rádi Vám podklady zpracujeme a Vy se můžete soustředit na studium.
